Římský Pantheon

Pantheon

Pantheon patří k nejvýznamnějším a nejzachovalejším antickým chrámům, je ale také významnou křesťanskou památkou. Původní chrám, zasvěcený všem bohům, byl kolem roku 609 papežem Bonifácem IV. zasvěcen kultu Panny Marie mučedníků.

Pantheon nechal postavit Marcus Vipsanius Agrippa v době svého třetího konzulátu roku 27 př. n. l. O této skutečnosti svědčí nápis na průčelí budovy: M. AGRIPPA L. F. COS. TERTIUM. FECIT. V překladu to znamená: Postavil Marcus Agrippa, syn Luciův, během svého třetího konzulátu.

Dnešní podoba Pantheonu pochází z doby Hadriánovy, který jej dal po požáru v roce 126 kompletně přestavět. Přestože zcela zničenou budovu Hadrián znovu postavil, nápis na průčelí ponechal původní. Vnitřní výška je impozantních 43,3 metrů a uvádí se, že na stavbu kupole byl pravděpodobně poprvé použit beton.

Za pontifikátu papeže Urbana VIII. byla sejmuta a roztavena většina bronzového obložení, které pokrývalo kupoli a strop předsíně. Většina bronzu pak byla použita na opevnění hradu Castel Sant'Angelo. Původně se uvádělo, že bronz použil Bernini pro ohromný baldachýn v Bazilice sv. Petra. Pozdější záznamy ovšem ukazují, že 90% roztaveného bronzu z Pantheonu bylo použito na výrobu děl a pro Baziliku sv. Petra byl bronz objednán z Benátek. To vedlo ke vzniku přísloví: Quod non fecerunt barbari fecerunt Barberini "What the barbarians did not do the Barberinis did" Co neudělali barbaři, to udělal Barberinis ( rodné příjmení papeže Urbana VIII.)

Dnes je v Pantheonu národní mauzoleum. Jsou zde pohřbeni mj. Rafael, italští králové Viktor Emanuel II. a Umbert I., architekti Baldassare Peruzzi a Jacopo Barozzi da Vignola.

V době návštěvy byla bohužel část Pantheonu v rekonstrukci.

28.3.2010 | Ladislav | Poznávací |
Pantheon
Interiér Pantheonu
Pantheon
Pantheon, pohled na Piazza della Rotonda
Pantheon, pohled na Piazza della Rotonda
Pantheon
Vaše hodnocení: Žádné Průměr: 5 (1 hlas)

Přihlášení